SPOLEČENSTVO ČESKÝCH KNIHAŘŮ

 

Knihařský bulletin

KOMPLETNÍ DOKUMENT BIBLIOGRAFICKÝ SOUPIS NALEZNETE ZDE

 

Články v Knihařském bulletinu

 

Když jsem dostal úkol zpracovat bibliografický soupis článků z periodika Knhařský bulletin, nečekal jsem, že problémy, které mne čekaly, budou tak zarputilé a nesnadno zdolatelné. Práce nakonec dospěla ke svému konci (je na posouzení uživatelů, zda ke zdárnému) a lze ji nyní předložit uživatelské veřejnosti. Dovolte mi ještě připojit několik poznámek.

Periodikum vycházelo od r. 1995 do r. 2000, kdy bylo ukončeno vydávání nečekaným úmrtím vydavatele a zároveň hlavního redaktora ing. Vítězslava Prágra. V úvodníku prvého čísla, které posílá do světa 12.8. 1995 při příležitosti zahájení VIII. Trienále umělecké knižní vazby v Kroměříži, píše, že hlavním motivem k vydávání byla neexistence jakéhokoliv informačního zdroje pro tento specifický umělecký obor. A zároveň současně dodává, že se nemíní zaměřit pouze úzce na řemeslnou knižní vazbu, ale publikovat zprávy i z hraničních a blízkých oblastí jako je problematika papíru, bibliofilie, autorská kniha, drobná grafika aj. Když na semináři 400 let knihařských spolků v Národním technickém muzeum v prosinci roku 1999 vzpomínal ve svém referátu[1] na počátky a okolnosti vzniku Knihařského bulletinu, přiznal, že se setkal jako laik poprvé s knižní vazbou roku 1985 na V. Trienále umělecké knižní vazby v Praze a to setkání změnilo celý jeho život. Seznámil se s předními osobnosti oboru, zejména doc. J. H. Kocman a dr. Anežka Fialová byli jeho prvními rádci. Publikoval své začátečnické články ještě ve Zprávách Spolku českých bibliofilů a pomalu spěje k rozhodnutí založit nový časopis. První číslo vydal v nákladu 200 výtisků a pro celý ročník zároveň sám dělal grafickou úpravu. Od druhého ročníku spolupracuje s grafikem Vladimírem Kinterou. Třetí změna nastává po iniciativě doc. J. H. Kocmana, který jej seznamuje s výtvarníkem Oldřichem Vaňkem. Ten pak od třetího čísla druhého ročníku nejen vtiskuje časopisu novou grafickou podobu, ale zároveň se podílí na práci korektorské, zajišťuje podklady, připravuje reprodukce a také kompletní sazbu.

I když byl Vítězslav Prágr hlavním redaktorem a zároveň nejčastějším přispěvatelem, byla zřízena od 2. ročníku tzv. korespondenční redakční rada, v níž byli, vedle dvou již zmíněných osobností doc. J. H. Kocmana a dr. Anežky Fialové, další členové Jarmila Sequencová a dr. Bohumil Nuska. Po navázání spolupráce k nim přibyl i Oldřich Vaněk. Od č. 4 třetího ročníku je dalším členem rady Jarmila Jelena Sobotová. V této sestavě pak funguje redakční rada až do závěrečného čísla.

Čísla prvého ročníku byla vydána v nákladu 200 výtisků. Zvláštní číslo věnované Semináři při VIII. Trienále umělecké knižní vazby v Kroměříži roku 1995, bylo vydáno, jak sám V. Prágr vzpomíná „v tehdy pro mne obrovitém nákladu 500 výtisků“ a přiznává hlavní podíl na vydání Janu Sobotovi. Ten podstatně rozšířil pro vydání svoji přednášku, poskytl bohatou obrazovou přílohu a zejména finančně vydání podpořil. Náklad postupně stoupal až 650 exemplářům, které čítal poslední ročník.

Lze jen litovat, že slova v závěrečném odstavci svého článku, která věnoval Vítězslav Prágr blízké budoucnosti časopisu, zůstanou již navždy nenaplněna.

Celý soupis článků byl zhotoven v tabulkovém editoru Excel, který umožňuje jednak snadný přenos dat do jakéhokoliv jiného formátu a jednak umožňuje snadné řazení obsahu dle zvolených kritérií. Základní řazení bylo zvoleno chronologické, tedy dle data vydání. To je vyplněno ve sloupcích C, D a E, kde sloupec C označuje rok, sloupec D ročník a sloupec E číslo časopisu. Prvé dva sloupce jsou věnovány názvovým údajům. Sloupec A označuje autora, případně autory. Pokud byly články označeny šifrou a podařilo se šifru rozluštit, je uvedeno nejprve jméno autora a za ním v závorce šifra, pod kterou byl článek publikován. Pokud se mi nepodařilo zjistit, kde se za šifrou skrývá, je autorství označeno třemi x v závorce a doplněno šifrou, uvedenou u článku. Nejvíce těchto případů je s šifrou –bull- (patrně je myšlena redakce bulletinu), dále –hk-, -kar-, -er- aj. Zde se obracím na případné čtenáře tohoto článku či uživatele soupisu. Pokud budete mít nějaké informace, které by mohly vést k objasnění oněch šifer a zjištění autorství, budu vděčen za jakoukoliv zprávu.

Vedle článku s označeným autorstvím se v periodiku nacházela i značná část článků bez jakéhokoliv podpisu. Všechny údaje byly zaznamenány dle pravidel knihovnického popisu. Jméno se dle tohoto pravidla uvádí invertovaně, tedy v pořadí příjmení, jméno. Názvy a podnázvy článků jsou odděleny dvojtečkou.

V dalších sloupcích, G, H, I, J, jsem se pokusil o jakési věcné zpracování, tedy o označení obsahu článků. V prvním sloupci G jsou vypsána jména osobností, o který příslušný článek pojednává, zmiňuje jejich aktivity, osudy, výstavy atd. Pokud se v článku zmiňují dvě a více osobností, je v tabulce článek uveden dvakrát za sebou. To je nutné k tomu, aby bylo možné příslušnou osobnost vždy vyhledat. Druhý sloupec H je označen Instituce. Zde jsou zmíněny nejen instituce, o nichž se v článku píše (např. Uměleckoprůmyslové muzeum, Galerie Hnízdo atd.), ale jsou zde uvedeny i akce (např. Svět knihy, Trienále, Semináře), školy (VŠUP, ISŠ, SOU aj.) a jiné (Obecní dům, Kongresové centrum). V třetím sloupci I jsou zmíněna města, spjata s obsahem článku. Jsou uvedena jména měst, případně názvy států, pokud je obsah obecnější. V posledním sloupci J jsem se pokusil o vypsání tzv. klíčových slov, jimiž se běžně označuje v knihovnické praxi obsah dokumentu. Zde se musím omluvit všem profesionálům, že jako laik jsem vyplnil tento sloupec velmi povrchně a zjednodušeně. Tuším, že informační potřeby knihařů by uvítaly daleko podrobnější zpracování. Proto budu rád za každý podnět na zlepšení a zpřesnění při určování obsahu článků. Vaše informace ihned do tabulky zapracuji a tak by po této případné spolupráci mohla skutečně završit své poslání, tedy stát se kvalitním informačním zdrojem.

Pokud budete potřebovat soupis seřadit např. dle jména autora, stačí provést následující postup (znalci jistě prominou podrobný popis). Najděte myší do šedého řádku úplně nahoře tabulky, v němž jsou písmena, označující sloupec. Myš se vám změní na černou šipku. Kliknutím na levé tlačítko se sloupec označí modrou barvou. Najděte myší na horní pás ikon (mimo tabulku) a klikněte na ikonu s písmeny AZ a šipkou, směřující dolů. Když na ni najedete, měla by se vám objevit cedulka „Seřadit vzestupně“. Po kliknutí na ikonu se objeví v malém rámečku hláška „Upozornění při řazení“, kde je napsáno, že „Excel nalezl další data vedle vybrané oblasti. Protože nebyla tato data vybrána, nebudou seřazena.“  Zároveň je pod tímto textem nabídnuta rada „Jak chcete pokračovat“ a označena možnost „Rozšířit vybranou oblast“. Stačí tedy kliknout na modře označené tlačítko „Seřadit“ a program data seřadí. Nyní máte články seřazeny dle jmen autorů, s tím, že na začátku jsou uvedeny šifry, pak teprve jména autorů a nakonec články bez uvedení jména. Stejným postupem lze seřadit obsah tabulky dle jakéhokoliv vybraného sloupce. Takto si můžete seřadit osobnosti, o nichž se pojednává, případně instituce a nebo klíčová slova.

Periodiku Knihařský bulletin, přestože vycházel tak krátkou dobu, je informačně velmi bohatý a jeho 523 článků může být dobrým pomocníkem při hledání potřebných údajů. Věřím, že ani složitost počítačového formátu, ve kterém soupis předkládám veřejnosti, nezmenší její zájem o zajímavý obsah.

 

Plzeň, listopad 2013                                                               Ila Šedo

 


[1] Prágr,Vítězslav. O Společenstvu českých knihařů a Knihařském bulletinu : pět let obnoveného knihařského časopisu a tři roky knihařského spolku. In 400 let knihařských spolků – historické a moderní knihařství. Praha : Národní technické muzeum, 2001. s. 41-46.

 

 

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode

Knihaři CZ