SPOLEČENSTVO ČESKÝCH KNIHAŘŮ

 

Denderleeuw 2009      -      U Edgarda

A fotky...

Bere na vědomí jsou vždy velmi důležité

Edgard při práci..

Nejmladší účastník

Počasí přálo práci venku.

Všichni trpělivě čekali, až na ně přijde řada.

 

Bohužel, čas letí velmi rychle a již je za námi další setkání na kurzu Denderleeuw. O tom, že tam byla skvělá atmosféra jako vždycky nemusím ani psát, pro mě to mělo další výhodou, že jsem mohl lépe porozumět svým českým přátelům...

Letošní návštěva v Belgii opět odhalila, že k mnoha jiným všem dobře známým talentům Edgarda Claesa, patří ještě jeden a to zpěv. On není jen vynikající knihař, skvělý kuchař a velmi schopný malíř a sochař. V letošním roce jsme objevili jeho veliký talent pro zpěv. Velmi dobře na nás všechny zapůsobilo, když jsme jej slyšeli zpívat a hrát na autoharfu.

Jacek Tylkowski

Mramorované papíry olejovými barvami na gelascu, v Kadani u Jany Přibíkové, 13-16.11.2009

Halo, halo, tak zas jedeme do Kadaně makat na sobě, abychom se něco naučili a prožili několik dní se svými kamarády. Začal nám workshop na mramorované papíry na gelascu olejovými barvami.

Je to nádherná technika, kterou má rád snad každý knihař a restaurátor. Dají se jí dělat všelijaké vzory na různé druhy a kvality papírů. Mramorované papíry se používají na potahování knižních vazeb, pouzder, krabic a desek. Některé originální papíry jsou krásné samy o sobě jako obrazy.

Přijíždíme do Kadaně různě a z různých dálek, prostě z celé republiky, ale i z ciziny. Třeba Jacek , ten musel urazit víc než 400 km, až z Poznaně, ale určitě rád. Jeho stále dobrá nálada nás v tom utvrzuje. Dva naši kamarádi, Hans a Ivo Gottzmanovi, otec se synem přijeli až z Německa, taky dlouhou cestu. Knihařka a učitelka Jarmila Sivá to nemá taky blízko, jo, Ostrava ta je lán cesty! Nakonec se vytvořila jedna ze skupin, které jsem, velela, já a přivezla jí z přestupní stanice z Prahy. K Jarmile jsem nabrala ještě Danu s Katkou obě z Lanškrouna a Dušana, ten zas se přiblížil z Brandýsa. V partě se cestuje radostně a tak cesta ubíhala poměrně rychle. Nerozptylovali jsme se kocháním okolní krásné krajiny, protože byla děsná mlha. Nakonec, jsme se všichni těšili na Janu Přibíkovou, stýskalo se nám totiž všem po přísném vedení a odborném dohledu. Vždyť, jsme se někteří neviděli od semináře SČK v Českých Budějovicích a to už je zas pár měsíců zpátky. Je pravda, že po semináři bylo několik výstav, třeba v Plzni, kde byla hojná účast knihařů a členů SČK, tam jsem se potkali s některými. Pak, ale třeba v Brně na krásné výstavě pana profesora Jindřicha Svobody ze Společenstva byli jen dva.

/ Nenechte si tuto jedinečnou výstavu ujít je čas do 17. ledna 2010/

Takže o to větší radost byla, že jsme zas spolu, že nás je deset a mimo to, že budeme pod pevnou rukou Jany dělat ty krásné papíry si ještě sdělíme plno jiných zajímavých, většinou odborných věcí. V sobotu ráno, kdy už dorazili poslední účastníci se mohla začít v připravených prostorách ta pravá alchymie, rozdělávání a míchaní barev! Trochu mi to připomínalo soutěž barmanů, všichni krásně ,,šejkrovali,, !! Jana z Plzně a Drahuška od Jindřichova Hradce byly v tom přímo dokonalé.

Taky mi to připadalo chvíli jako u doktora, sama lahvička a pipeta, prostě koncert!

Hlavní co je však potřeba, je rozmíchat gelasco, nejdříve v menším množství vody v mixeru, pak naředit do správného poměru a nalít do speciální vany. To vše nás učí a dohlíží Jana Přibíková. Je na nás hodná, uvaří nám k tomu i kafíčko!! Její typické mramorované papíry, které vidíme na její ch pracích, na vazbách a pouzdrech mluví samy za sebe. Další potřebné věci k tvoření papíru jsou připraveny, jako různé hřebeny, proužky papírů na stahování barev z plochy gelasca, ještě hromada papírů připravených na formát van, v kterých budeme následující dny pilně tvořit ty úžasné neopakovatelné vzory. Důležité než začneme pracovat je podepsat si na zadní straně papír. Spoléhat se na to, že si své papíry po usušení a vylisování budeme pamatovat se nevyplácí. O to pak je více legrace při třídění a rozdělovaní papírů!

Dostali jsme od Jany pěkné papíry, které jsou z jedné strany bílé, z druhé béžové a tak máme zas při práci možnost si zvolit základní barvu plochy. Kolikrát nevíme která strana je lepší…

Když už si Jana myslí, že trochu víme jak na to, dostáváme od ní, ještě pěknější a kvalitnější papíry i barevné a to je pak zas další rozhodování, zda vzor bude vynikat na tom nebo jiném, zda se nám podaří obtáhnou vzor bez bublin a posunutí… jojo je to boj!!! Každý se snaží být dokonalý a když to nevyjde, sám na sebe se zlobí!

Ostatní drží partu a chválí, nakonec se každému nejvíce líbí práce toho druhého! Naštěstí se všichni střídáme dokola a pomáháme si a radíme. Každý má nějakou představu o vzoru a barvě, někdy se podaří, někdy se diví. Koncert s papíry probíhá u druhé vany, kde se střídají Dušan, Jana, Katka Dana a Drahuška. První vanu používají Hans a Ivo, na záda jim dýchají Jacek a obě Jarmily. Snažíme se druhou partu dohonit a být také tak dobří!

Když už nás má Jana plné zuby, jde nám uvařit kafíčko!!

Jak jí slyšíme, že se vrací, někdo řekne potichu ,,bacha jde!!,, , samozřejmě tak, aby to schválně slyšela!!! Musí přeci mít příležitost sundat ze zdi svůj dárek od minulých workshopáků, kožený bič!!

Má ho pověšený v pěkné kazetě v dílně na čestném místě a občas nám s ním pohrozí, aby utvrdila svou autoritu, kterou, jak všichni víme má stejně i bez biče!!

Nejlepší imitátor Jany je Jacek, jeho polský přízvuk a občas upravené slovíčko v nás vyvolává usměv a dobrou náladu. Jacek je prostě naše sluníčko!!! I tak se mu podařilo jednou Janu, vytočit, že ho honí kolem sušáků! Nakonec trochu pohybu neuškodí v žádném věku!

Oběd v blízké ,, číně,, nám zpříjemňuje program dne a dává možnost si odpočinout.

Večer potom probereme při dobrém jídle i pití vše co jsme za celý den udělali, ale také si předáme různé zkušenosti z knihařiny, informace a rady. Vždy si ,,odneseme,, něco užitečného co nám pomůže v další práci. Stoprocentně je to chuť do další práce, chuť tvořit, dělat pěkné věci…

a to není málo!

Vaše Jarmila Sequensová

 

 

Magická kniha

byl název posledního wokshopu u Jany Příbíkové v Kadani.

  „Co tě nezabije, to tě posílí…“ říká se, a já si to opakuji, když se už pokolikáté škrábu z hlubokého, mokrého sněhu na polní cestě cestou z našeho nádraží. Za okny vlaku se zdálo, že jaro je v plném proudu, ovšem tady jsme na Vysočině! Ale taková „procházka“ má své výhody krásně se přemýšlí o tom jak napsat toto povídání.
Tedy, když uvidíte magickou knihu poprvé, možná si řeknete: Jak to, že mě to dávno nenapadlo! No a to je právě ono. Napadlo to Edwina Heima … a naučil to řadu knihařů na semináři v Asconě. Magická kniha je vazba celopapírová, hravá a zejména hlavolamová.
A protože my máme Janu, nemusíme do Ascony. My můžeme do Kadaně. My se máme!
Sešlo se nás 12 ženských. Ano, pěkný babinec to byl. A veselo bylo. Tři dny utekly jak voda. Práce se dařila i nedařila, spaní v „zeleném“ penzionu bylo velmi příjemné, „ vzteklý pes“ byl silný a pálivý a buchty a bábovka výborné!
Jsem zvědavá, až tuhle vazbu budu znovu dělat, jaký to zase bude hlavolam, na kterou, ze dvou knížek, který pásek přijde, kam ho nalepit a kam ho jistojistě a v žádném případě nikdy nelepit:)
Blanka Křížová foto Jiřina Musilová

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webu zdarma s WebnodeWebnode

Knihaři CZ